Současná polská poezie svým způsobem připomíná všežravá zvířata, v jejichž žaludku najdeme staré pneumatiky, plechovky, lana a další náhodné předměty. Můžeme-li básnický proces přirovnat k trávení, pak je nová polská poezie schopná pozřít (a zároveň vyloučit) všechno, představuje se čtenáři jako druh bezedného archivu skutečnosti. Nutnost uspořádat tento archiv je úkolem pro autora i pro čtenáře.
Zastoupeni jsou Justyna Bargielska, Tadeusz Dąbrowski, Jacek Dehnel, Julia Fiedorczuk, Szczepan Kopyt, Bartosz Konstrat, Piotr Macierzyński, Joanna Mueller, Edward Pasewicz, Marta Podgórnik, Krzysztof Siwczyk a Wojciech Wencel. Uspořádali Grzegorz Jankowicz a Lucie Zakopalová, přeložili Michael Alexa, Jiří Červenka, Jan Faber, Barbora Gregorová, Jan Jeništa, Renata Putzlacher-Buchtová, Lucie Szymanowská, Jaroslav Šubrt a Lucie Zakopalová, předmluva Grzegorz Jankowicz.
