POČÍTÁNÍ OVEČEK, stOVEČKA jehňátek, úTVORŮ dovádivých a skotačivých, které se otrkávají na pastvách dětských říkánek, jazykových hrátek a skopičin a čím dál průrazněji buší beranidlem na nebeské brány lyriky, erotiky a magie. Zprvu nezávazné rýmování nabývá naléhavosti magického zaříkání a na původně nevinnou hru s fantazií se nabalují vidiny násilí, smrti a erotiky. Zvyšující se počet kusů dobytka evokuje stádo vedené na porážku, z jazykolamů se vynořují motivy genocidy („letí tři sta třicet tři a víc/ tisíc stříbrných střel z srebrenic/ z poct sbít pro sny z bosny náhrobek/ ovcí osmi osminásobek“). Sevřená struktura a výrazná zvukovost pravidelných veršů buší do spánků rytmem sudokopytnického marše, nedává spát a nepřináší úlevu, leda za posledním stým číslem, odkud už čtenář musí počítat sám.