Páči sa vám tento profil a chceli by ste mať podobný?
Založiť si profilMoje odznaky
Moje aktivity
Další kniha od mé oblíbené autorky nás tentokrát přenese do starověkého Babylona a okolních zemi (nebudu spojlerovat kterých) do doby kdy Židé byli v babylonském zajetí. Tedy do doby působení proroka Daniela. Hlavní hrdinka Keren-Happúch, zkráceně Keren se ocitne v Danielově domácnosti, kde slouží jako písařka. Po třech letech neúmyslně způsobí tragedii, což má za následek nejen to, že se připraví o sny ohledně jednoho mladíka, ale ocitne se daleko od domova, kde se stává vychovatelkou titulní postavy. Když jsem viděla název byla jsem zvědavá o kom z lidi, co je o nich řeč v Bibli to bude. Na nikoho mi to nepasovalo. No a je o něm řeč v Bibli, ale autorka inspiraci čerpala z jiných zdrojů (což je v její poznámce na konci).
Kniha je jako vždy u této autorky skvělá, mám ale dvě výtky. Jednu stejnou jako u jiné její knihy: spojlerový název. No a přijde mi nevěrohodné, že Keren neumí vařit. Pochybuji, že by v době kdy nebyla zaměstnání pro ženy nějaká matka takhle zanedbala výchovu dcery jen proto, že ji děda naučil psát. (Nemohla by přece tušit, jaká budoucnost ji čeka). Ale to už je takové knižní kliše, že silné ženské hrdinky se vyznačuji tím, že takzvané ženské práce jsou jim cizí.
Jestli jde něco mimo mě, je to slovanská (nebo vlastně i jiná) mytologie a sebevražda také není zrovna téma, které bych vyhledávala, kniha se mi přesto líbila. Skvělým nápadem jsou kurzivou psané záčatky kapitol, kterými se čtenář dozví, co hrdinku vedlo k sebevraždě. Prvních několik kapitol mi na tom sice něco připadalo nelogické a přisuzovala jsem to nevýhodě ich-formy. Nebudu spojlerovat co, ale po zvrtatu v ději se ukázalo, že to nelogické není. A je to čtivé. A autorka rozhodně hlavní hrdinku nešetří a v průběhu děje jí čím dál tím víc komplikuje život (či spíše neživot). Konec je docela překvapivý. Celkově je tam docela dost překvapivých zvratů v ději.
Čítať viac
Stejně čtivé jako detektivky, ale ty se mi líbily o dost víc. Tady je sem tam nějaká nelogičnost, nenarážím na ty všechny záhady a jejich vysvětlení, to má autor vymyšlené, spíš takové věci, že někdo někde je a pak tam není aniž by odešel. A že (trochu spojler) hrdiny až na konci zajíma jak to vlastně funguje v těch jiných realitách. A, což je slabina preqelu, nijak se tyhle divné zážitky neodrazily na životě hrdinů (snad až v předešlé knize bylo něco z těch podivných vlastnosti divného údoli, zřejmě už autor měl v plánu preqel).
Čítať viac
Dalo by se říct, že kniha je ze dvou třetin typická "klassenovka" a ze jedné třetiny detektivka. To mi trochu vadí, že ta detektivní část začíná právě až ve třetině knihy i když jinak se mi kniha líbila stejně jako jiné od Julie Klassen. Trochu mi chyběl nějaký plánek hotelu.
Čítať viac
Mít sny je fajn, jenže někdy když jim člověk vše podřídí, dopadne to tak, že přijde na to co řekla jedna z postav: "Zbabrali jsme to."
Kathleen zas až tak sny neměla, jen chtěla uniknout chudobě. A být lepší matkou než byla ta její, to první se ji povedlo, to druhé zbabrala.
Jak už je u této autorky zvykem kniha obsahuje hluboké myšlenky, a taky pár nečekaných zvratů.
Tento príspevok prezrádza dôležité momenty deja, preto je skrytý, aby sme Vám nepokazili pôžitok z čítania.
Dvacet let si Ann vyměňuje skrze inzeráty žertovné vzkazy se svým prastrýčkém Bobem u kterého jako malá strávila několik měsíců. Náhle ji však jeden inzerát přinutí nasednout do letadla a vydat se do malého městečka na pobřeží. A zjistí, že její strýček ma doma hromadu balíku, které obsahuji kameny. Tohle zvláštní tajemství čtenář postupně odhaluje v druhé dějové lince, která začína v roce 1944 povolavacím rozkazem pro jednoho z bratru dvojčat. V roce 2001 se Ann vzpamatováva ze svych traumat a odkrývá strýčkův příběh (tedy prastrýčkův, jak by sama uvedla na pravou míru).
Skoro bych napsala, že je to stejně skvěla kniha, jako ta předešlá od Amandy Dykes, ale ono je to naopak, tohle je její prvotina, byť v pro mě srozumitelném jazyce vyšla jako druhá. Tomu že je to prvotina, připisuju, že jedná otázka zůstala nezodpovězená (nebudu spojlerovat). (A taky je tam jedna nesrovnalost pokud jde o konec války. Nebo možná mám přece jen mezery pokud jde o slovenštinu). Když tohle pominu, je to opravdu skvěla kniha, sympatické postavy, dobře vymyšlený děj a hluboké myšlenky k tomu. A také autorka dobře ovláda uměni v pravý čas změnit dějovou linku a čtenáře napnout.
Po dlouhé době jsem musela odolat nutkání podívat se na konec knihy (což normálně nedělam). Stejně by to nebylo nic platné, na konci se člověk dozví jen to co ví od začatku: že Snow je záporák. A přitom dost velkou část knihy bylo těžke ubránit se tomu aby byl člověku sympatický. A to se mi na te knize líbí.
Čítať viac
Tuhle partu bych nechtěla znát osobně, kam se hnou stane se vražda. A tentokrát je jedna z detektivek opět docela temnější a těch mrtvol je tam hodně. Nechtěla bych je znát osobně, ale na každou další knihu o nich se těším.
Jen ty pohádky mě tam ruší, je to jako by napínavý film přerušil večerníček. Tak s nimi dělám to, co u filmu s reklamou, přeskakuju. (Pokud by byly na konci, brala bych to jako bonus, asi jako potitulkové scény v některých filmech)
A trochu mi vadilo naivní chování policistu v první povídce. Nejen Nováka-Watsona, ale i Kláry. Ale beru to, že tohle patří k žanru detektivek, kdy vraždy vyšetřuji amatéři (a Kláru ospravedlňuji i okolnosti)
Poslední dobou mám štěstí na knihy s dvěma časovými rovinami. Ne každý to umí dobře napsat, Miriam Bláhová ano.
I když trochu nelogické mi připadá, že příběh Evy je v ich-formě, když ho nevypráví ona, ale zase ve třetí osobě by to nebylo ono. To je asi tak jediné co bych knize vytkla. To že teď napíšu, že mi Natalie ze začátku lezla na nervy není kritika, ale naopak pochvala. Její vyvoj je věrohodně popsaný.
A co jsem nečekala byl nečekaný zvrat v ději, myslela jsem, že oba příběhy budou prostě plynout a nějak předvidatelně dopadnou. A najednou v současné lince došlo k něčemu co jsem absolutně nepředpokládala (nebudu spojlerovat) a pak zase. A tím pádem nemužu nedat míň než 5 hvězdiček.
Tento príspevok prezrádza dôležité momenty deja, preto je skrytý, aby sme Vám nepokazili pôžitok z čítania.
Přemýšlela jsem co napsat a ona si to autorka tak trochu okomentovala sama: "Zaujimavé postavy. Mudré a zábavné, hoci zaver má nedostatky."
Ten závěr totiž vzala trochu moc rychle, celá kniha se odehrává během dvanácti dnů a epilog během roku.
Jsem ráda, že hlavní postavou je Richard a ne Arabella. Pokud by to bylo jen z jejího pohledu odložila bych to s nepochopením "co na tom blbovi vidí", ale takhle je jasne, že Richard toho blba jen předstírá a ta jeho změna je uvěřitelna.